Posloupnost neboli dovednost stanovit přesné kroky, jak vykonávat určitou činnost, aniž bychom na cokoli zapomněli.
Projeví se například při stanovení postupu práce nebo také způsobu řešení určitého úkolu. Jestliže máme někomu popsat, jak něco děláme, musíme využít serialitu. Stejně tak se serialita promítne do naší přesné práce, kdy nic nezapomeneme, vše dokončíme až do úplného finále, nevynecháme nic podstatného apod. Můžeme mluvit o zrakové serialitě, kdy musíme znát pořadí či popsat sekvenci po sobě jdoucích informací, které vidíme. Nebo se někdy říká sluchová serialita, kdy zachycujeme postup toho, o čem se mluví, co slyšíme. Mnohdy ovšem potřebujeme obě dvě. Mimo to složitější projevy seriality vyžadují, abychom dokázali popsat naše myšlenkové procesy, které ani nevidíme, ani neslyšíme.
Dyslexie je někdy doprovázena oslabením schopnosti seriality. Zajímavé je, že to bývá nezřídka kompenzováno velmi dokonalou schopností tzv. celostního myšlení, kdy naopak jedinec dokáže zpracovávat informace v širších souvislostech, umí nalézt řešení, aniž by věděl, jak k němu dospěl. Když má informace prezentované ve větších celcích (jako příběh, film, obrázek se spoustou detailů apod.) pracuje se mu s nimi lépe, než jsou-li prezentovány v přesných seznamech a v přesné sekvenci děje. Někdy se říká, že velmi rozvinuté celostní myšlení je jednou z "výhod" dyslexie. Rozhodně je taková schopnost velmi cenná a je třeba ji pěstovat a využívat, kdykoli je to vhodné. Někdy je ale užitečné (ve škole, v práci i doma) umět používat postupy a umět předávat tyto postupy druhým (když víme, jak jsme na něco přišli, ale nedokážeme to vysvětlit druhým, je to někdy nepoužitelné). Dobrá zpráva spočívá opět v tom, že svojí schopnost seriality můžeme zdokonalovat tréninkem.
Tip: Vždy si na práci udělej dost času! Především když víš, že jinak hrozí, že budeš hodně chybovat.
